Hyperpigmentace: co to je a jak se pozná

Pigmentové skvrny, jako například stařecké skvrny, vznikají následkem expozice pokožky slunečnímu záření. Objevují se proto hlavně na těch částech těla, které jsou často vystavovány slunci, jako je obličej, ruce a paže. Většinou jde o malé, tmavě zabarvené skvrny na kůži.

Melasma nebo chloasma se také často nazývá jako "těhotenská maska", protože se objevuje u 90 % těhotných žen. Je důsledkem hormonálních vlivů v těhotenství nebo během užívání antikoncepce, a projevuje se ve formě tmavých a nepravidelných skvrn, někdy rozsáhlých, na obličeji nebo na pažích.

Pozánětlivé hyperpigmentace vznikají při zahojování ran nebo většího poranění na kůži a zanechává plochou světlou skvrnu. Často tímto problémem trpí ti, kdo mají akné, ale příčinou mohou být i různé kosmetické procedury jako je dermabraze, ošetření laserem nebo chemický peeling.

Existují i další faktory, které mohou být důvodem ztmavnutí některých míst na kůži - mateřská znaménka, jizvy, sluneční neboli aktinické keratózy a rakovina kůže - ty se však nepovažují za formu hyperpigmentace. Poraďte se s dermatologem nebo lékárníkem, jestliže si nejste indikací jisti, pokud se Vám objeví na pokožce nové skvrny, nebo když začnou krvácet, svědit, anebo se změní jejich velikost nebo barva.

Melasma vzniká především působením ženských hormonů. Postihuje velké množství těhotných žen, proto je označováno také jako "těhotenská maska". Častěji se vyskytuje u osob s tmavší pletí.

Hyperpigmentace může vznikat také jako příznak některých nemocí, jako jsou některá autoimunitní a gastrointestinální onemocnění, metabolické poruchy a nedostatek vitamínů. Hyperpigmentace je také vedlejším efektem některých typů hormonální léčby, chemoterapeutických léků, antibiotik, antimalarik, léků pro zmírnění záchvatů a dalších léků.

Fotokontaktní dermatitida způsobená barvením henou nebo tetováním může vyvolat reziduální hyperpigmentaci.

U určitých profesí je rovněž jistá spojitost s tvorbou pigmentových skvrn, protože tito pracovníci jsou vystaveni riziku slunečního záření nebo působení chemikálií. Jedná se např. o zahradníky, dělníky, kteří pracují s dehtem nebo asfaltem, a také pracovníky v pekárnách a ve výrobě parfémů.

U pozánětlivých hyperpigmentací, jak již sám název naznačuje, se skvrny objevují jako následek zranění nebo zánětu kůže - jako jsou říznutí, popálení, poškození chemikálií, akné, ekzém nebo lupénka. V místě zahojení rány zůstávají tmavší pigmentovaná nebo naopak světlá ložiska.

• Kyselina kojová je vedlejším produktem kvasného procesu, který doprovází výrobu japonského rýžového vína saké. Je považována za relativně bezpečný a přirozený prostředek, produkci melaninu však omezuje poměrně slabě. V mnoha zemích je zakázána.
• Deriváty vitamínu C se ukázaly jako poměrně účinné proti hyperpigmentacím. Často se používají ve spojení s dalšími aktivními látkami.
• Deriváty kyseliny retinolové jsou také relativně účinné při léčbě hyperpigmentací. Mohou ale pokožku dráždit a zároveň způsobovat její vyšší citlivost na slunce, což může samozřejmě hyperpigmentace naopak ještě zhoršovat. Obavy ze souvislostí mezi retinoidy a vrozenými vadami také znamenají, že se nedoporučují pro těhotné nebo kojící ženy.
• Kyselina azelaová má schopnost nepřímo ovlivňovat produkci melaninu a zmírňovat hyperpigmentace. Má malý až nulový účinek na pihy a stařecké skvrny, a může pokožku dráždit a vyvolávat záněty.