Znalost kůže – Pokožka kojenců a dětí

Mladá pokožka vypadá a funguje odlišně od pokožky dospělých. Vlastní obranné mechanismy, které má zdravá dospělá pokožka, jsou méně vyvinuté, a proto kojenci a děti potřebují zvláštní péči, aby jejich pokožka zůstala zdravá.

Pokožka kojenců je tenčí a jemnější, než pokožka dospělých. Citlivěji reaguje na vnější vlivy a potřebuje speciální péči a ochranu.

Pokožka kojenců má stejný počet vrstev jako pokožka dospělých, ale každá vrstva je výrazně tenčí. Celkově je dětská pokožka jen z jedné pětiny tak silná jako pokožka dospělých. 

Svrchní vrstva epidermis (rohová vrstva) je mnohem tenčí a buňky nejsou tak těsně seskupené jako u dospělé pokožky. Potní a mazové žlázy jsou také méně aktivní, než u dospělých, takže hydrolipidický film (emulze vody a tuků, která  pokrývá a chrání povrch pokožky) a ochranný kyselý plášť (vodní část hydrolipidického filmu, který je mírně kyselý) jsou stále relativně slabé.  

Z těchto důvodů je bariérová funkce omezena: 

• Pokožka kojenců je méně odolná než pokožka dospělých a mimořádně citlivá na chemické, fyzikální a mikrobiální vlivy: látky, které přicházejí do styku s pokožkou kojenců se vstřebávají mnohem snáze a pronikají do hlubších vrstev pokožky. 
• Pokožka kojenců je náchylnější k dehydrataci. 
• Pokožka kojenců je mnohem citlivější na UV záření než pokožka dospělých. 

Citlivost na UV záření je dále zvýšena slabou pigmentací kojenecké pokožky. Melanocyty (buňky zodpovědné za tvorbu melaninu) jsou přítomny, jsou ale mnohem méně aktivní.

• Povrch jejich těla je relativně velký vzhledem k jeho objemu, proto snadno trpí tepelnými ztrátami. 
• Činnost jejich potních žláz je ve srovnání s dospělými snížena, proto nemohou využívat pot ke snižování vysokých teplot. 
• Krevní oběh v kůži ještě není zcela vyvinut a pomalu se  přizpůsobuje změnám teplot pomocí rozšíření nebo zúžení cév.

Proto jsou kojenci obzvláště citliví na extrémní teploty a změny teplot.

S přibývajícím věkem dětí dozrává také jejich pokožka. Od narození přibližně do 6. roku: 

• Pokožka je stále tenčí a má slabší pigmentaci, než pokožka dospělých. 
• Potní a mazové žlázy jsou stále méně aktivní, takže hydrolipidický film a ochranný kyselý plášť jsou stále relativně slabé. 

Přibližně v 6 letech je struktura kůže včetně jejích přívěsků plně vyzrálá a odpovídá kůži dospělých. 

Činnost mazových žláz se nezvyšuje až do hormonálních změn v pubertě, které probíhají přibližně ve 12 letech. Tyto hormonální změny také způsobují rozdíly ve struktuře a chování pokožky chlapců a dívek, která až dosud byla stejná.  

Přečtěte si více ve článku rozdíly mezi mužskou a ženskou pokožkou.

(neboli atopický ekzém) je jedním z nejčastějších kožních onemocnění v dětství a postihuje mezi 10 a 20 % dětí na celém světě. U třetiny těchto případů onemocnění během dětství odezní, u ostatních však může přetrvávat až do dospělosti.

Atopický ekzém je neinfekční, ale nepříjemné, a někdy až bolestivé onemocnění kůže, které typicky probíhá ve 2 fázích. Klidové fázi, kdy je pokožka velmi suchá, citlivá a šupinatá a potřebuje každodenní hydrataci, a aktivní fázi ("vzplanutí"), kdy je třeba pokožku léčit lokálně aplikovanými léky na zklidnění zánětu a svědění.  

Jaké jsou příčiny a spouštěče?

Atopický ekzém je považován za dědičné onemocnění. Existuje známá souvislost mezi atopickým ekzémem, sennou rýmou a astmatem a důkazy ukazují, že pokud jeden nebo oba rodiče trpí těmito onemocněními, u jejich dětí je riziko objevení atopického ekzému. Výzkum také ukázal, že děti z rozvinutých zemí žijící v městských oblastech, kde je intenzita znečišťujících látek vyšší, stejně jako ti, kteří žijí v chladném podnebí, jsou náchylnější k tomuto onemocnění.

Po vypuknutí onemocnění existuje řada důvodů, proč se jeho příznaky zhoršují nebo dochází k výskytu akutních vzplanutí. Postižení mají nedostatek důležitých lipidů a přirozených hydratačních faktorů (NMF, jako je urea a aminokyseliny). Díky tomu je jejich bariérová funkce kůže oslabena, zvyšuje se úbytek hydratace a pokožka má sklon k přesušování. Narušená bariérová funkce znamená, že škodlivé látky, jako jsou alergeny a dráždivé látk,y mohou pronikat do pokožky a snáze se do ní dostane infekce. Nemocní také trpí nepravidelnou imunitní funkcí (známou jako atopie), díky níž je jejich pokožka ještě citlivější na okolní prostředí a náchylná k zánětům.

Problémy jsou často způsobeny tím, že si dítě škrábe svědící ložiska a narušuje už beztak křehkou kožní bariéru. To způsobuje množení bakterií Staphylococcus Aureus, které infikují pokožku. Tato infekce způsobuje zánět, který způsobuje svědění, což dále onemocnění zhoršuje: viz koloběh známý jako začarovaný kruh atopické pokožky. Přečtěte si více ve článku Atopická dermatitida u dětí.

Jaké jsou příznaky u kojenců? 

Atopický ekzém je vzácný u kojenců do 3 měsíců. Příznaky se obvykle vyskytnou po odstavení miminka: náhle se objeví vyrážka a pokožka je zanícená a svědí. Ve fázích akutního vzplanutí může z infikované pokožky vytékat tekutina. U kojenců se atopický ekzém vyskytuje obvykle v obličeji – zejména tvářích - a vlasové pokožce (také známý jako "čepička z kolébky"), kolenou a loktech. Jen velmi  vzácně se u kojenců atopická pokožka vyskytuje v oblasti zakryté plenkami. Přestože opruzeniny mohou vypadat podobně, je tato oblast pro tvorbu atopického ekzému příliš vlhká.

Přečtěte si více v článku Atopický ekzém u novorozenců a kojenců.

Jaké jsou příznaky u dětí? 

Děti, u nichž se onemocnění projeví v pozdějším věku (mezi 2. rokem a pubertou) obvykle začínají mít vyrážku na pokožce těla, která je suchá se svědícími, šupinatými ložisky. Na pokožce se obvykle vytvářejí "hrbolky", pokožka zesiluje a hrubne. Běžně postižené oblasti jsou ohyby loktů či kolenou, krk, zápěstí, kotníky a/nebo záhyby mezi hýžděmi a stehny.

Vzhledem k tomu, že příznaky často přetrvávají déle než 3 měsíce (lékařská definice chronického onemocnění), může pokožka v zanícených oblastech hrubnout - tomu se říká lichenifikace.

Přečtěte si více ve článcích Atopický ekzém u novorozenců a kojenců a Atopická dermatitida u dětí.

• Používejte šetrné mycí prostředky: alkalické mýdla jsou pro pokožku agresivní, připravují ji o lipidy a vysušují. 
• Omezte dobu koupání: horká voda a dlouhé koupele smývají z pokožky lipidy. Zkraťte čas a používejte teplou, ne horkou vodu. 
• Péče: pravidelná hydratace výrobky s prokázanou kožní snášenlivostí na citlivé pokožce, pomohou zachovat pokožku hydratovanou a zdravou. Pečující výrobky byste také měli používat k cílenému ošetřování konkrétních problémů a onemocnění. Například přípravky Eucerin AtopiControl lze použít i k ošetřování atopického ekzému. 
• Ochrana: dětská pokožka potřebuje zvláštní ochranu před škodlivými UV paprsky.

Jedním z důvodů suché pokožky a narušení bariérové funkce je nedostatek kožních bariérových lipidů, včetně ceramidů, které jsou bohaté na omega-6 mastné kyseliny, zejména kyselinu linolovou. Ceramidy jsou zvláštní druhy lipidů, které spojují buňky ve vnější vrstvě kůže, a tak brání nadměrnému úbytku vody a průniku dráždivých látek, alergenů a mikrobů.

Řada Eucerin AtopiControl využívá pupalkový olej a olej z jadérek hroznového vína - oba bohaté na omega-6 mastné kyseliny – k doplnění kožních lipidů a obnově ochranné funkce kůže. Antibakteriální složka dekandiol působí proti zlatému stafylokokovi, výtažek z kořene čínské lékořice bohatý na licochalcon A zmírňuje zarudnutí pokožky a menthoxypropanediol působí proti svědění.

Přečtěte si více o tomto kožním onemocnění ve článku Atopická dermatitida.

Účinná sluneční ochrana je pro kojence a děti nezbytná. Dětská pokožka je tenká a její bariérová funkce snížena, proto je obzvláště citlivá na škodlivé UV záření. Tato citlivost je dále zvýšena nízkou mírou pigmentace u kojenecké pokožky. Pouze se svou přirozenou ochranou reaguje dětská pokožka spálením na intenzivním poledním slunci již přibližně po pěti minutách.

Nadměrné vystavování UV záření a spálení v dětství může způsobit chronické zdravotní problémy, včetně melanomu a dalších kožních nádorů. Poškození lze do velké míry předejít omezením pobytu na slunci a používáním účinné sluneční ochrany: 

Prevence 
Kojenci by neměli být vystavováni slunci, neboť jejich přirozené ochranné mechanismy kůže ještě nejsou plně vyvinuté.

Omezení pobytu na slunci
Děti by se měly vyhýbat slunci mezi 10. a 16. hodinou, kdy jsou jeho paprsky nejsilnější.

Účinná sluneční ochrana
Při pobytu na slunci by děti měly nosit ochranný oděv a pokožku chránit vhodnými přípravky na opalování s vysokým ochranným faktorem (SPF). Přečtěte si více ve článku účinky slunce na dětskou pokožku.