Typy pleti a faktory, které na ni působí

Stav pleti závisí na mnoha faktorech. Je daný genetickou predispozicí, vlivy vnějšího prostředí, stresem nebo kožními onemocněními. Čištění a péče o pleť také hrají jednu
z důležitých rolí. Existují čtyři typy pleti: normální, suchá, mastná a smíšená.

Normální pleť
Normální pleť je označována jako eudermická: má jemné póry a je dobře prokrvována. Bývá lehce narůžovělá a stejnoměrně průsvitná. Není ani příliš mastná, ani příliš suchá,
a nepůsobí proto problémy.

Suchá pleť
Suchá pleť je zhrubělá, načervenalá, olupuje se, často svědí a bývá provázena nepříjemnými pocity napětí. Někdy se u ní objevují i příznaky předčasného stárnutí.

Mastná pleť
Mastná pleť se vyznačuje zvětšenými póry a tvorbou komedonů (objevují se černé tečky). Nadměrně se leskne, není rovnoměrně průsvitná a často je bledá nebo nažloutlá.

Smíšená pleť
Smíšená pleť je typická tím, že na čele, bradě a nosu je mastná, zatímco na tvářích je normální až suchá.

Faktory ovlivňující stav pleti
K vnitřním (endogenním) faktorům patří např. predispozice k jednomu z výše uvedených typů pleti nebo některá kožní onemocnění - např. atopický ekzém, psoriáza nebo ichtyóza.
U lidí s touto dispozicí může být stres jedním ze spouštěčů onemocnění. Na stav pleti mohou mít vliv také hormony. V pubertě způsobují hormonální změny akné, ve vyšším věku při menopauze vyvolávají hormony atrofii pokožky. Na rozdíl od předčasného stárnutí pleti, jež je způsobeno vnějšími faktory, biologické stárnutí kůže ovlivňují zejména: :

• snižující se schopnost regenerace a obnovy kožních buněk
• snížená sekrece mazových a potních žláz
• ztráta pružnosti pojivové tkáně a snížení její schopnosti vázat vodu
• degenerace elastických vláken

Mezi externí faktory patří:

1. Volné radikály
UV záření, znečišťující látky, léky, alkohol, kouření, ubývání ozónu a některé potraviny způsobují tvorbu volných radikálů. Ty potom na základě oxidačních procesů poškozují jádra buněk
a buněčnou membránu. V epidermis vznikají volné radikály hlavně působením UV záření, jež vede k předčasnému stárnutí pokožky.

2. Agresivní látky
Mnozí lidé (např. kadeřnice nebo dělníci ve stavebnictví či průmyslu) přicházejí při práci do styku se škodlivými látkami (kyseliny, alkalické látky, ředidla apod). Tyto látky mohou poškodit rohovou vrstvu pokožky a ovlivnit propustnost kožní bariéry. V důsledku toho dochází
k vysušování kůže, které může vést až ke vzniku ekzému.

3. Teplota a vlhkost vzduchu
Příliš časté sprchování horkou vodou způsobuje úbytek přirozených hydratačních faktorů
a povrchových lipidů pokožky. Díky tomu dochází k dehydrataci a přesušení pokožky provázené výrazným olupováním. Je-li pokožka vystavena studenému vzduchu, cévy
v pokožce se zúží a chrání tak tělo před ztrátou tepla. Dlouhodobé působení chladu snižuje sekreci mazových žláz a rovněž pokožku vysušuje. Vysoké teploty mohou také zapříčinit vznik suché pokožky, protože způsobují zvýšenou produkci potu a jeho rychlé odpařování
s následnou ztrátou dostatečné hydratace kůže. Pokud je pokožka těmto nepříznivým vlivům vystavena dočasně, její ochranné mechanismy dokáží poškození napravit. Jestliže je však působení dlouhodobé, ochranné mechanismy přestávají fungovat a pokožka začne být citlivá
a náchylná k onemocnění.