Dětská pokožka

Dětská pokožka má stejný počet vrstev a stejnou anatomickou strukturu jako pokožka dospělého člověka, nicméně je pětkrát slabší a tedy i méně odolná. Děti rovněž mají:

• Méně vyvinutou rohovou vrstvu, v níž je hustota buněk mnohem menší, čímž je oslabena ochranná bariérová funkce pokožky. Díky tomu mohou různé látky pronikat do kůže, která je snadno vstřebává.
• Méně aktivní potní a mazové žlázy - vytvářejí  pouze slabou ochrannou hydrolipidickou vrstvu
  a kyselý kožní plášť pokožky. Teprve v pubertě se díky hormonálním změnám v těle aktivita mazových žláz zvyšuje.
• Vysoká citlivost vůči UV záření v důsledku nižší pigmentace (melanocyty jsou sice přítomny, ale jsou méně aktivní) a tenčí rohové vrstvy.

Díky těmto rozdílům je pokožka malých dětí obzvláště citlivá na chemické, fyzikální i mikrobiální vlivy a je také mnohem náchylnější k vysušování. Děti rovněž obtížněji regulují tělesnou teplotu - povrch jejich těla je totiž relativně velký, je u nich snížena funkce potních žláz a oběhový systém kůže se adaptuje změnám jen velmi pomalu.

Plenková dermatitida
Plenky v kombinaci s dráždivým působením moči a stolice, potem a mechanickým namáháním (pokožka se o plenku tře) mohou způsobit zanícení pokožky. V důsledku působení bakterií na moč (kdy se tvoří amoniak) dochází ke zvýšení hodnoty pH pokožky, při kterém se aktivují tryptické enzymy, jež produkují kontaktní škodlivé látky poškozující pokožku. Na plenkovou dermatitidu mají rovněž vliv bakterie obsažené ve stolici nebo kvasinková infekce.

Od 4. roku se kůže dítěte postupně vyvíjí v kůži dospělého člověka. V pubertě - tedy zhruba ve 12. roce - je vývoj struktury pokožky již dokončen.