Energie kožních buněk

Jako všechny tkáně lidského těla potřebují i kožní buňky energii
k zajištění svých důležitých funkcí, regeneraci a obnově. Tato energie
se získává z mezibuněčných metabolických procesů.

Cévní systém v kůži zajišťuje buňkám bazální vrstvy živiny - tuky, uhlovodany, proteiny a kyslík. Při produkci energie hrají významnou roli volné mastné kyseliny. Buňky, které dostávají jen málo glukózy (např.
v granulární vrstvě),  pravděpodobně využívají k tvorbě energie mastné kyseliny uvolňované rozpouštěním buněčné membrány.

Každou dermální papillou procházejí tzv. kapilární kličky, ze kterých se mohou živiny šířit na krátkou vzdálenost
do bazální vrstvy.

Jak se tvoří buněčná energie

Buňky produkují energii třemi možnými způsoby:

• Glykolýzou (štěpení glukózy)
• Citrátovým cyklem
• Dýchacím řetězcem

Glykolýza probíhá v cytoplazmě a je to jedna z nejrychlejších forem tvorby energie. Jednotlivé fáze  citrátového cyklu a dýchacího řetězce (známého též jako biologická oxidace) probíhají v buněčných mitochondriích.

Ve třetí fázi látkové přeměny - v dýchacím řetězci - se dělí atomy vodíku na protony
a elektrony. Elektrony jsou přenášeny transportním řetezcem společně
s vodíkem jako konečný příjemce. Při tomto transportu je výsledná energie přeměňována oxidační (aerobní) fosforylací na chemickou energii (ATP).

Dýchací řetězec

Nejvíce energie je produkováno dýchacím řetězcem. Všechny procesy enzymatického odbourávání tuků, uhlovodanů a aminokyselin končí tímto třetím stádiem aerobního metabolismu. Hlavní roli přitom hraje systém přenosu elektronů. Některé proteiny, nacházející se téměř výhradně ve vnitřní membráně mitochondrií, fungují jako nosiče elektronů. Určité látky, např. dehydrogenáza závislá na NAD(P), ubichinon (koenzym Q10) nebo cytochromy, fungují jako sběrná místa pro redukční ekvivalenty nebo jako nosiči elektronů.

Energie, uvolněná v elektronovém řetězci, se ukládá jako chemická energie ve formě adenosintrifosfátu (ATP).

Stárnutí kůže a speciální nosič elektronů

Nedostatek koenzymu Q10 v dýchacím řetězci, vlivem stárnutí nebo působením negativních vlivů ovzduší, způsobuje sníženou regenerační schopnost buněk. Pacienti s kardiovaskulárními nemocemi užívají koenzym Q10 orálně, aby tento nedostatek vykompenzovali. Příznaky stárnutí může rovněž snížit lokální aplikace koenzymu Q10.

Literatura:
Fritsch P. (1990): Dermatologie. 3. Auflage. Springer-Verlag * Heymann E. (1994): Haut, Haar und Kosmetik - Eine chemische Wechselwirkung. S. Hirzel Verlag Stuttgart * Plewig G., Jansen T., Schürer N. Y. (1997): Das Stratum corneum. Der Hautarzt 48: 510-521, Springer-Verlag * Raab W., Kindl U. (1991): Pflegekosmetik - Ein Leitfaden. Gustav Fischer Verlag Stuttgart, Govi-Verlag Frankfurt.