Vlastní fotoprotekce kůže

Pokožka se dokáže do určité míry sama chránit před negativními  vlivy
UV záření díky vlastním ochranných mechanismům:

• Pigmentace a zesílení rohové vrstvy kůže.
• Mechanismy opravy DNA.
• Tvorba vlastních látek filtrujících UV paprsky - např. kyselina urokanová (tvoří se vlivem UVB záření z aminokyseliny histidinu v keratinu rohové vrstvy a je přítomna v potu. Chrání před UVB zářením.)
• Aktivace přirozených antioxidantů.

Pigmentace a zesílení rohové vrstvy

Opálení je výsledkem tvorby pigmentu melaninu v  buňkách epidermis (melanocytech). Pigmentace pokožky je vyvolána UV zářením. Citlivost jedince na UV záření a možnost spálení vlivem slunečního záření závisí
na síle rohové vrstvy kůže a množství pigmentu. Epidermální melanin tvoří přirozenou sluneční ochranu, protože tento pigment snižuje energii záření tím, že ji rozptýlí a pohltí. Po oslunění pokožky je navíc stimulována tvorba většího množství melaninu (nepřímá pigmentace). Přímá neboli okamžitá pigmentace je vyvolána zejména UVA zářením: lehce zabarvené prekurzory melaninu v důsledku oxidace  tmavnou. Toto okamžité ztmavnutí kůže však nezajišťuje dostatečnou ochranu proti UV záření. Melanozomy jsou přenášeny z melanocytů do keratinocytů pomocí tzv. pigmentových jednotek (1 melanocyt na 36 keratinocytů).  Uvolněný melanin chrání DNA tím, že obklopí jádro buňky. Pigment se následně přesune k povrchu kůže spolu s epidermálními buňkami. Tvorba melaninu zpomalí regeneraci buněk,
a tím dojde ke ztenčení rohové vrstvy kůže.

Mechanismy opravy DNA

Kůže disponuje jistou schopností opravy DNA (tzv. excizní reparace
a fotoreaktivace), která dokáže do určité míry snížit rozsah poškození buněk způsobeného slunečním zářením.

U excizní reparace (obnova za tmy) enzymy rozpoznají a odstraní poškozené části DNA. Pomocí enzymatické syntézy se příslušné části DNA nahradí nepoškozenými segmenty.

Při fotoreaktivaci jsou poškozené segmenty DNA opravovány ve dvou stupních enzymy, jejichž aktivita je závislá na přísunu energie.

Je-li kůže vystavena slunci a ponechána bez ochrany příliš dlouho,
je vlastní fotoprotekce kůže nedostatečná a dojde k přetížení opravných mechanismů DNA. Buňky v důsledku nadměrného poškození UV záření odumřou nebo zdegenerují a vyšlou špatnou genetickou informaci. Výsledkem je poškození kůže provázené solární elastózou, prekancerogenními lézemi a skvamózními buněčnými karcinomy.
Takové poškození kůže je pak nevratné. 

Antioxidanty - pohlcovače volných radikálů
Kožní buňky obsahují enzymy, které je chrání před negativními vlivy volných radikálů. K nejúčinnějším antioxidantům patří tokoferol, kyselina askorbová a karoten (všechny tyto látky jsou obsažené v potravinách). Také melanin, vytvářený v melanocytech, se chová do jisté míry jako antioxidant.