Epidermis

Epidermis je vnější vrstva kůže, která tvoří ochrannou bariéru proti vlivům vnějšího prostředí (např. toxinům a bakteriím) a brání nadměrné ztrátě hydratace. Na většině částech těla je její tloušťka pouze 0,1mm.
Na povrchu je ještě tenčí - jen přibližně 0,02 mm. Na chodidlech je naopak podstatně silnější, 1- 5 mm.

Epidermis je tvořena převážně keratinocyty které dostaly své jméno podle fibrózního proteinu - keratinu - nacházejícího se ve vnější vrstvě kůže, nehtech a ve vlasech. Keratinocyty jsou produkovány bazální, nejspodnější, vrstvou epidermis a postupně se posouvají směrem
ke kožnímu povrchu. Mezitím procházejí řadou změn a vytvářejí pět odlišných vrstev:

• Rohová vrstva (stratum corneum)
• Vrstva jasných buněk (stratum lucidum)
• Vrstva zrnitých buněk (stratum granulosum)
• Vrstva ostnitých buněk (stratum spinosum)
• Bazální vrstva (stratum basale) (6 značí bazální membránu)
  
  

Diagram epidermis:  bazální buňky se přeměňují na ploché buňky rohové vrstvy, které nemají jádro.

1. Rohová vrstva (stratum corneum)

2. Vrstva jasných buněk (stratum lucidum)

3. Vrstva zrnitých buněk (stratum granulosum)

4. Vrstva ostnitých buněk (stratum spinosum)

5. Bazální vrstva (stratum basale)

6. Bazální membrána

Bazální vrstva (stratum basale)

Spodní vrstva epidermis je tvořena buňkami, které leží přímo
na membráně oddělující epidermis od dermis. Bazální buňky fungují jako "mateřské buňky", které se dělením reprodukují a tvoří stále další a další buňky. Tato neustálá reprodukce vytlačuje epidermální buňky směrem nahoru k zevním horním vrstvám kůže. Při svém postupu k povrchu procházejí  buňky pokožky celou řadou změn a vytvářejí 4 rozdílné vrstvy epidermis. V bazální vrstvě se také nacházejí melanocyty, tj. buňky produkující kožní pigment - melanin.

Vrstva ostnitých buněk  (stratum spinosum)

Při posouvání směrem k horním vrstvám kůže se bazální buňky mění
a získávají vřetenitý tvar. V této fázi se vyvíjejí desmosomy (hustě uspořádané destičky, které drží buňky pohromadě) a tvoří mezi buňkami tak zvané "ostny" (odtud název vrstvy). Buňky v této vrstvě rovněž produkují keratin nebo proteinová vlákna.

Vrstva zrnitých buněk (stratum granulosum)

Při dalším vývoji buněk směrem nahoru začíná proces keratinizace. V cytoplazmě buněk se objevují granulární struktury tvořené keratohyalinem. Dalším vyzráváním buněk směrem ke kožnímu povrchu se keratohyalin přeměňuje na keratin.

Vrstva jasných buněk (stratum licidum)

Těsně nad granulární vrstvou epidermální buňky postupně odumírají
a ztrácejí své jádro. Buněčná struktura této vrstvy je patrná pouze v mikroskopu. Keratinizující buňky obsahují látku eleidin, která má vysokou refrakční schopnost (láme světlo). Díky tomu vypadá tato vrstva jako průsvitná  (proto stratum lucidum).

Rohová vrstva (stratum corneum)

Zevní vrstva epidermis, rohová vrstva, se skládá asi z 20 vrstviček oploštělých odumřelých buněk bez jádra.  Ve chvíli, kdy se buňky dostávají do této vrstvy, jsou již zcela keratinizovány a nejsvrchněji uložené buňky se rovnoměrně olupují. Tento proces se nazývá deskvamace. Těsně naskládané buňky spodních partií rohové vrstvy tvoří prostupnou bariéru, jenž kůži chrání před vlivy vnějšího prostředí.

Snímek olupujících se buněk rohové vrstvy, pořízený elektronovým mikroskopem.