Epidermální lipidy

Kromě korneocytů jsou hlavním stavebním prvkem kožní bariéry epidermální lipidy. Ty tvoří "maltu", neboli buněčné pojivo v rohové vrstvě, které stmeluje buňky rohové vrstvy.

Kožní lipidy vznikají v buňkách epidermis syntézou meziproduktů metabolismu nebo z esenciálních mastných kyselin (dodávaných z vnějšku). Kromě mono-, di- a triglyceridů k nim patří také cholesterol, ceramidy a fosfolipidy.

Složení epidermálních lipidů

Membrány buněk spodních vrstev epidermis se skládají především z životně důležitých fosfolipidů ve formě fosfátu.
V průběhu diferenciace (rohovatění) keratinocytů se membrány rozkládají a tvoří ceramidy, cholesterol a volné mastné kyseliny, které v rohové vrstvě převažují.

Tvorba epidermálních lipidů

Prekursory epidermálních lipidů se tvoří v Golgiho komplexu keratinocytů stratum spinosum (ostnité vrstvy). Jsou uloženy intraepidermálně ve formě dvouvrstvených lipidových membrán ve vakuolách nazývaných Odlandova tělíska. V horních partiích granulární vrstvy Odlandova tělíska exocytózou vytlačují tyto lipidové dvouvrstvy do mezibuněčného prostoru.

Během tohoto procesu vyzrávání jsou polární glykolipidy, fosfolipidy a sterolové estery enzymaticky přeměňovány na nepolární lipidy jako jsou ceramidy a volné mastné kyseliny. Tak se tvoří polopropustná lipidová bariéra rohové vrstvy, známá rovněž jako propustná bariéra.

Důsledky poškození pro propustnost kožní bariéry

Jestliže dojde k odstranění svrchní části rohové vrstvy, např. pomocí náplasti, současně se odstraní i epidermální lipidy. Voda, chemické látky a patogenní mikroorganismy pak mohou proniknout do hlubších vrstev kůže, a současně dochází
k většímu úbytku vody ze spodních vrstev - zvyšuje se transepidermální ztráta vody.

Fosfolipidy se rozkládají v průběhu diferenciace (rohovění) a představují významnou složku buněčné membrány. Fosfor ve formě fosfátu je pro organismus jednou
z nejdůležitějších látek.

Epidermální lipidy jsou produkovány v Golgiho komplexu keratinocytů.

Lipidy jsou v Odlandových tělíscích oslabeny a nakonec vytěsněny
do mezibuněčného prostoru horní granulární vrsty (exocytóza).

Co ovlivňuje regenerační mechanismy

Na stimulaci regeneračního systému kožní bariéry působí různé vlivy: zvýšený cholesterol, mastné kyseliny a syntéza sfingolipidů vede k obnově bariérové funkce. Jestliže dojde k vážnému poškození rohové vrstvy kůže (např. sedřením nebo vlivem acetonu odstraňujícím mastné látky), lze obnovit její přirozenou ochrannou bariéru nejlépe tím, že se udrží kyselý kožní povrch. Neutrální nebo zásadité prostředí totiž proces regenerace zřetelně zpomaluje.

Snímek řezu  rohové vrstvy (ve zmraženém stavu), pořízený elektronovým mikroskopem.

1 Korneocyty
2 Mezibuněčný prostor částečně vyplněný

    kožními lipidy

Epidermální lipidy tvoří pojivo, které drží pohromadě korneocyty (jako cihly a malta).

1 Odlandova tělíska
2 Golgiho komplex
3 Exocytóza
4 Buňka granulární vrstvy
5 Korneocyty
6 Dvojvrstvá lipidová membrána